Inspirace z Bali (11) – plavme si svými životními vlnami tam, kde je nám dobře

EXOT !!!

Ano, tak jsem si dnes připadala při ranním běhu :-).

Po plážích se tu na severu v Lovině moc běhat nedá a tak jsem se rozhodla vyrazit do ulic. Vede tu jedna hlavní kolem pobřeží, kde je veliký provoz a tak jsem brala první uličku po cestě, kde bych překážkovou dráhu mezi motorkami a auty mohla vyměnit za pohodový běh.

Tak se stalo…
Stoupala jsem místními autentickými balijskými uličkami výše, směr do hor. Lidé tu byli již všichni vzhůru a na nohou a to bylo teprve 6:30 ráno. Vozili své děti do škol, prodávali místním své lokální jídla k snídani, zapalovali vonné tyčinky, malinké trhy se vším, co kdo doma má, byly již v plném proudu. Já si připadala jak v jiném světě.

VE SVĚTĚ, KDE SE ZASTAVIL ČAS.

Nikdo tu nespěchal – jen já běžela.
Nebyl tu jediný cizinec – jen já.
Všichni na mě mávali a zdravili „móóóóóning“.
Všichni oblečeni balijským způsobem – jen já křiklavě fosforové elasťáky a tenisky.

PROSTĚ EXOT :-).

Cítila jsem, jak mám z toho trochu sevřené hrdlo a zadržuji nervozitou dech. Pak mi to došlo.

INSPIRACE (11)
NEBOJME SE ODLIŠOVAT A DĚLAT VĚCI, KTERÉ MILUJEME I PŘESTO, ŽE NÁS OKOLÍ NECHÁPE.

Dneska jsem si poprvé říkala, že se mi do psaní článku vůbec nechce. A že mám dvě možnosti, buď prostě nepsat a motivace přijde sama a být s tím v pohodě, což bývá to nejtěžší. Nebo začít psát, udělat ten krok k akci a půjde to samo. Rozhodla jsem se pro druhou variantu a teď vím, že jsem za to ráda.

Taky se vám stává, že se vám do věcí, aktivit, úkolů, práce nechce? Pořád to oddalujete a hledáte v sobě výmluvy, proč právě teď s tím nezačít?

ANO,

i já to mívám. Jenže pak na sobě cítím úbytek energie a dny se tak nějak divně táhnou a občas z toho mám i špatnou náladu, kterou přenáším na okolí. A tak už jsem si několikrát na sobě vyzkoušela, že je lepší se do věcí pustit a ono to nějak půjde. A často to jde lépe, než, když člověk moc plánuje.

INSPIRACE (11)
Přestaňme v sobě hledat důvody, proč s něčím nezačít.
Prostě udělejme první krok a další kroky k nám přijdou samy.

Nejhorší pro mě je, když se mi věci stanou stereotypem. Když si na něco natolik zvyknu, že mi přestane daná aktivita přinášet naplnění, zážitky, nové poznání. Tak jako například psaní těchto článků v taxíku. Za hodinu vyrážím, přemísťuji se ještě naposled severozápadně na Bali do oblasti Pemuteran. A tak nějak si říkám, že chci změnu a proto jsem se rozhodla dnes článek psát z pokoje a restaurace mého ubytování a užívat si novou atmosféru a energii.

INSPIRACE (11)
Nelpěme tedy na všem zažitém a občas naše aktivity okořeňme něčím novým.
Jakoukoliv drobnou změnou místa, času, lidí, která vám přinese znovu tu potřebnou energii, ve kterém se vám vše lépe dělá a tvoří.

Krásně mi to dochází právě tady na Bali.
Když každý den zažívám nové a učím se novým věcem. Pociťuji, že to je to, co právě miluji – být v akci, cítit život, poznávat nové. A přemýšlím, jak tuto zkušenost přenést do svého života, práce i osobních oblastí ještě lépe.

TO MNĚ PŘIPOMÍNÁ…

Pamatuji si na dny, kdy jsem byla stereotypně doma a tvořila něco na svém projektu směrem ke koučingu a tak nějak mi nepřicházela inspirace a pak si k tomu spojím, že mě napadlo, jen tak se jít projít – udělat něco jinak a myšlenky byly hned na světě.

Nebo

lpět na tom, že určité věci musím prostě za každou cenu zvládnout do určitého data, protože jsem si to tak prostě nastavila. V tu chvíli stopnu sama sebe a dostávám se do role nadřízeného a podřízeného, který sám sobě poručil, že takto to bude a jiná varianta není přípustná.

Zde mi právě krásně dochází, že i když mám v hlavě právě nyní spoustu projektů – přijde čas. Přijde čas na projekt spojený s manažery či připravení předvánoční kampaně. Tak nějak si nedávám konkrétní a striktní data, kdy chci mít hotovo, protože pak se mi lépe tvoří. Už teď cítím v žalůdku, že se do toho chci pustit v taxíku místo psaní .-).

Najít ten moment těšení se na ono odkládané.

Dnes je blog více pracovní a více o uvědomování si návyků a požadavků nás samotných na sebe.

A tak se pojďte odreagovat
a
chvíli zastavit čas tím, jak žijí
DELFÍNI.

Ti si jen tak plavou v moři a nezastraší je ani každodenní ranní honba turistů a jejich mobilů v ruce. Prostě si jen skáčí mezi vlnami a když se chtějí ukázat, ukážou se v celé své plné kráse. A když prostě nechtějí, plavou si jinam.

INSPIRACE (11)
Plavme si svými životními vlnami tam, kde je nám dobře.

A já pociťuji, že mi je dobře v okolí svých nejbližších, partnera, rodiny a přátel. A nejen to, ale i mých spokojených klientů, s kterými společně dáváme termín jejich snům a navazujeme tak společně přátelskou spolupráci.

A tak už se na vás všechny moc a moc těším.