Inspirace z Bali (17) – život v kufru končí

Krásný den všem :-),

při hlasitém zpěvu v autě, na cestě z Prahy do Brna, vám píši svůj poslední blog „INSPIRACE Z BALI“.

Cítím se stejně, jako když jsem před dvěma měsíci seděla v letadle a očekávala přílet na Bali. Hlavou mi letí milion myšlenek. Co bude, až tento blog dopíši? Co bude až přiletím na Bali, co tam měsíc budu dělat, jak to tam sama zvládnu a dnes měsíc po návratu už jsou vše jen nezapomenutelné vzpomínky.

Můj život v kufru, nejen na Bali, ale i v osobním životě,
nabírá jiný směr.

Uvědomuji si, že něco krásného končí a něco nového začíná. A tak jsem se rozhodla si tento sedmnáctý článek nadělit 17.12. k narozeninám, což považuji za krásné zakončení.

INSPIRACE Z BALI (17)

Každý konec nám otvírá dveře do nového začátku.

Občas se všichni extrémně bráníme koncům, ale málo kdo z nás si uvědomuje, že je před námi ještě hezčí začátek. Bráníme se změnám, jsme v ulitě, z které nechceme vylézt. A tak to bývá se vším. Bráníme se najít si jinou práci, pokud nás nenaplňuje, ukončit vztah, který již dávno není funkční, začít na sobě pracovat, protože to vyžaduje změnu přemýšlení a někdy i akce, které nám samotným nejsou příjemné.

V mém životě jsem měla spoustu chvil, kdy jsem se nechtěla vzdát starých vzorců nebo lidí v mém životě. Jenže nejvíc jsem tím trestala sama sebe. Krásná písnička od Adele, která mi teď doprovází psaní je součástí toho co píši. Hrabeme se v minulosti a nechceme ji opustit. Takže je načase uzavřít kapitolu Bali a začít věnovat pozornost nynějšímu životu.

Na Bali jsem si utvrdila to, co mě dělá šťastnou, uvolněnou, plnou energie a jaké to je cítit se naprosto svobodně.

Jsem v realitě běžného života a teď už je jen na mně, jestli tohle všechno uvolnění a svobodu vpustím dál do svého života a nebudu k tomu potřebovat vycestovávat více jak 12.000 km daleko.

INSPIRACE Z BALI (17)

Nelimitujme si naše štěstí na prostředí, kde ho chceme prožívat – vpusťme ho do našeho běžného života každý den.

Ohrané citáty jako např. „žij každý den jako by byl Tvůj poslední“, mají opravdu hodně velkou sílu, aniž bychom si ji uvědomovali a připomínali. Poslední dobou si všímám, že pokud umím prožívat každý den intenzivněji, zažívám větší míru štěstí a spokojenosti. Zkuste třeba pozorovat usmívající se lidi kolem vás, ty pocity pozitivní energie přejdou plynule na vás. Potkávát se s lidmi, ktří stejně smýšlejí. Mají pozitivní náhled na svět – dodají vám taky energii. Na chvíli je naslouchejte pozorně, uvidíte, jaký to je rozdíl, než když jen děláte, že je posloucháte nebo je pouze lajkujete na facebooku.

Každý den děkuji za to, co jsem prožila, za co jsem ráda a nevěřili byste, na jaké maličkosti si po prožitém dni vzpomínám. Nedávno jsem si metodou vděku opět uvědomila, že štěstí mi přináší maličkosti, drobnosti, často věci nehmatatelné a pocitové. Cítila jsem velké naplnění a vděk i třeba za to, že se mi podařila po józe stojka na hlavě – ten pocit mě vnitřně naplňoval hrdostí na sebe a cesty dál za moje hranice. Normálně bych si na to ve shonu dne nevzpomněla, ale díky večernímu zastavení se nad pozitivy dne, jsem měla možnost si prožít tuto emoci znovu a to jsou ty krásné okamžiky, kterými přitahujeme další příjemné okamžiky.

Mám pro vás jeden tip, chcete?

Zkuste před spaním se svým partnerem sdílet společně pozitivní zážitky, za co ten den děkujete, co vás udělalo šťastnými. Má to neuvěřitelnou sílu, energii. Posílí to ještě více váš vztah, otevřenost a společné naladění. Uvědomíte si, co vaši polovičku dělá šťastnou a zároveň se vám zdvojnásobí energie z tohoto děkovacího prožitku.

Včera jsem tak nějak náhodou poslouchala na Youtube, jak správně usínat. Byla tam spoustu rad, jak zvýšít svoji energii a docílit kvalitní spánek. Některé z nich mě překvapily a ani náhodou jsem netušila, že i na tohle téma se dá sdělovat tolik zajímavostí. Informace o tom, že když si zvýšíte energii pozitivním prožitkem před spaním, mě však zaujala nejvíce. Údajně pozitivní energií těsně před usnutím navodíte vyšší kvalitu spánku a ráno se cítíte více odpočati a v noci se prý tolik nebudíte.

INSPIRACE Z BALI (17)

Zkusme každý večer před usnutím poděkovat za prožitky,
které nás učinily šťastnými.

Od štěstí, spaní a děkování mi dovolte, abych se přesunula do onoho zmiňovaného kufru.

Posledních 5 měsíců jsem oooooooobr cestovatel na entou.

Mám svůj život v jednom kufru, který jen vybaluji, přebaluji, properu, proberu, otevřu, zavřu.

Říkám si, na co vlastně potřebuji ty všechny ostatní věci, když vše, co potřebuji se mi vejde do jednoho zavazadla. Už vlastně ani nevím, kde mám domov, kam patřím.

Důležité je však, že vím, kdo jsem a kam směřuji.

Díky cestování, které je dnes mou všedností zažívám nové věci, které mě posouvají dále. Každý druhý den cesta Znojmo-Brno, občas Brno-Praha, Znojmo-Praha, Znojmo-Slovensko. Nemluvě o měsíci na Bali, kde jsem se každý třetí den přesouvala na jiné místo. Myslím, že bych mohla vlastně udělat i školení na to, co vše do kufru brát a nebrat :-). Ale čím víc cestuji, tím víc věcí s sebou vozím, nevím proč, ale pořád mám potřebu mít pocit, že vše budu potřebovat.

A aby se můj život posunul zase o kousek dál a já se trochu zklidnila, od příštího roku jsem se rozhodla svůj kufr odložit.

Dám ho na své nové místo v mém novém domově. Bali mně pomohlo přijít na to, že mám vedle sebe člověka, s kterým chci sdílet svůj život víc než jen pendlováním mezi Znojmem a Brnem. A tak věřím, že všechny mé další nové blogy už budu psát z pohodlí našeho nového domova. Nová cesta, nové sdílení, posun v partnerském vztahu mně určitě vynahradí zážitky spojené s cestováním.

Život nám přináší stále nové výzvy a na tuto výzvu bez kufru se nesmírně těším.

Takže BALI MOC DĚKUJI za vše, co jsi mi přineslo.

Díky za energii, kterou jsem díky cestě na tento ostrov načerpala, díky za zkušenosti, prožitky, chvíle plné štěstí i napětí a díky za to, že jsem se s vámi o vše mohla podělit.

Nějak jsem sama sebe dojala, tak mi dovolte tímto uzavřít celou sérii

BLOGŮ INSPIRACE Z BALI.