Jednosměrná letenka do NEZNÁMA #3

✈️✈️✈️

Kohouti kokrhající do dáli, psi štěkající při svítání, žáby kvakající do deště. Ráno ozvučeno přírodou vás doslova vybízí se zaposlouchat, co vše za zvuky slyšíte. Někdy si říkáte, že možná některé z nich ani raději poznat nechcete.

Připadám si, jak kdybych spala ve stanu v divoké přírodě a každý den mě čekalo nové dobrodružství.

Ať jsou to žáby v pokoji či za skříněmi, chroust vrčící vám v noci u hlavy, veverky skákající mezi palmami před vaší vilou či ještěrky lezoucí vám za zády po stěně. A když už ráno třeba z postele přeskočíte žábu a otevřete dveře do světa přírody, překvapí vás skupinka neznámých psů nebo vaše věrná žabka ve sprše, která vám hlídá koupelnu plnou zeleně.

Sžití s přírodou je tu velmi blízké a pamatuji si, že vždy, když jsem se vrátila z Bali, vzpomínala jsem právě na to, jak je tu člověk velmi blízce na ni napojen. Jak vnímá její vibrace, krásu, živost a dostává se tak více sám k sobě, ke své duši, k jednotnosti bytí. Vůně vonných tyčinek, slunce a úsměv místních lidí se vám velmi rychle vryjí pod kůži.

Najednou zjišťujete, že tak nějak je to tu pomalejší, klidnější a váš rytmus je ze začátku zmaten a vy se vlastně neumíte nudit.

Nebo spíše zde plynout.

Jedete zatím na bouřlivé vlně musení, chtění, lpění a přes toto úsilí vám trvá déle vidět napojení, klid, lásku a pohodu. Napojení na přírodu má samozřejmě i jiné stránky. Otevírají se vaše osobní nevyřešené věci, na které nebylo v Evropě čas.

Od chvíle, kdy jsem stála zpocená a hladová na letišti v Denpasaru, moje vnitřní já křičelo:

“Pojď se posunout dál, potřebuješ to jak sůl.“

Křičelo týden, dva, tři a za měsíc už mě ho nebavilo poslouchat. Sedla jsem si sama se sebou a vyjasnila, že je čas si zasloužit svého mentálního kouče. Starám se o své klienty , o malého, rodinu a na sebe klasicky zapomínám.

A pokud čtete tyto řádky, je velmi pravděpodobné, že jsme si v něčem podobní. Tak tímto se prosím ode mě neinspirujte.

Schválně.

Dejte mi třeba do komentáře slovo “ANO”, pokud taky zapomínáte na sebe. Na to se zastavit, vyjasnit si kdo doopravdy jsem, co skutečně chci. A nechat sebou proplout vše, co potřebujete k tomu, abyse vaše osobnost dostala zase o level dál. Já jsem na startu další koučovací spolupráce, po několikáte opět v roli klienta a už teď se nemohu dočkat, co mi to přinese za nová uvědomění a posuny.

Mějte krásné dny a těším se především na vaše zpětné vazby.

—–

Sledujte můj blog s novými příspěvky:
https://petradolezalova.cz/rubrika/cestovani/zivot-na-bali/

nebo
FCB stránku – nejvíce postuji v příbězích.

Krásný den,
Vaše