Inspirace z Bali (6) – každá cesta je správná, je totiž ta naše

Krásný den.

Tentokrát jsem vyměnila svoji kancelář v taxíku za kancelář v rychločlunu. Vracíme se, z ostrova Gili Air, zpět na Bali.

Původně jsem si myslela, že na Gili zůstanu už sama a budu užívat slunce, tyrkysové vody, klidu a relaxu na místních vyhlášených pláží. Po 3 dnech strávených na tomto malém ostrůvku jsem přehodnotila své priority. Chyběla mi balijská příroda, vůně jejich vonných tyčinek, které všude zapalují. Lidé jinak kulturně naladěni a oblečení než zde. Začala jsem postrádat balijskou přírodu, rýžové pole, jejich rituály a trochu dobrodružství při cestování po Bali na motorce.

Ostrůvek Gili Air, vzdálený nedaleko Bali (cca 90min rychločlunem), máte za hodinu a půl obejitý. Je tu spousta restaurací, podniků, barů – a to přestane po určité době bavit a naplňovat. A i přesto, že jsem si vysnila, jak to tu vedle známějšího ostrova Lombok, bude krásné a já tu budu věnovat čas psaním blogů, trochu přemýšlení o svém životě, vracím se zpět, zpět na Bali.

Inspirace (6)
I změna plánů a uvědomění si toho, co chceme a nechceme
– JE CESTA.

Každý cíl, má několik cest a nikde není psáno,
která je ta správná a která ta špatná.
Každá je ta naše.

Tentokrát míříme zase na jih Bali. Pro nás neznámého místa v okolí Sanuru. Místo jsem vybírala tak, abych mohla stále trávit ještě čas blízko pláží a zároveň poznala další novou část. V neposlední řadě je to i místo, které je velmi blízko letiště a můj spolucestovatel, i životem :-), bude mít zítra velmi jednoduchý a časově nenáročný přesun. A mně začne nová etapa.
SAMA NA BALI.

GILI AIR

Ráda bych vám něco napsala o tomto ostrově, od kterého jsem očekávala, z mého pohledu, více. V průvodcích je velmi vychvalován a možná jsem jen poznala, že mě baví něco jiného.

Jak to vše na Gili probíhalo?

Neměli jsme ubytování, tak jsem za nějaké drobné nechali naše kufry v místní restauraci a vydali se hledat pro nás to nejlepší místo na odpočinek. Po 4 hodinách chození, hledání, srovnávání, rozhodování, smlouvání – nacházíme naši chatrč :-).

Takže rychle sednout na místní koňský povoz (místní taxík) a hurá zpět pro zavazadla. Z odstupem času vidím, že si tu na své přijde každý cestovatel. Nenáročný i ten, který má rád luxus. Každopádně místní moc dobře vědí, že vlastně nemáte na výběr (jste přeci na uzavřeném ostrově) a přizpůsobují tomu i ceny. Ceny ubytování a stravování. Takže ten, kdo hledá levné lokality by nejvíce ušetřil, kdyby spal na pláži :-).

Zajímavostí však bylo, že lidé pracující na tomto ostrově přespávali normálně v postavených otevřených, dřevěných altáncích. A ráno vypadali odpočatě 🙂 a s úsměvem vás vítali.

Zážitek z první noci (i přesto, že už toho mám hodně procestováno), mě nenechal moc vyspat. Našli jsem krásný klimatizovaný a čistý bungalov s bazénem a konečně i koupelnou a wc ve venkovní části. Při večerní hygieně jsem si chtěla užít místní klidné teplé noci a místo toho jsem byla svědkem pobíhajících myší po naši rákosové střeše. V tu chvíli jsem věděla, že moskytiera v našem pokoji, musí být mnou několikrát zkontrolována, abych vůbec usnula.

V tiché noci, v polospánku jsem jen stále vnímala běhání místních hlodavců, plazů a bůhvíčeho ještě po naši střeše. Dodnes nevím, kolik jich bylo uvnitř, kolik venku. Poprvé za celý pobyt zde, jsem si řekla, že bych chtěla svoji postel – v tu chvíli vzdálenou několik tisíce kilometrů. Další dny jsem se raději unavila natolik, abych rychle usla :-).

Inspirace (6)
Uvědomujme si, jaké máme štěstí, kde žijeme a v jakých podmínkách.

Tyto zážitky měně příjemné vám pak vynahradí posezení u oceánu. Krásné večery strávených povídáním si, dobrého jídla – se skvostným výhledem a vstupenkou v první řadě na představení přírodních krás a západů slunce.

Využili jsme ostrov jako běžecký stadion a konečně vytáhli naše běžecké outfity :-). Jeden den jsme odpočívali a já konečně začala číst jednu z mých knih, které se mnou cestují. O tom bych vám ráda napsala samostatný blog, protože tato kniha si to zaslouží – kniha o našich horních mezí a energii, s kterou neumíme vždy dobře pracovat tak, abychom násobili naše úspěchy. Tuto knihu jsem dostala někdy před necelým půlrokem. Dala do skříně, ani neotevřela, nečetla o čem je. Jen ji tak intuitivně vzala s sebou a teď cítím, že je to ta nejlepší kniha, která se mnou mohla jet na Bali.

Inspirace (6)
Už jste někdy jen tak zkusili nechat k sobě přijít knihu,
aniž byste nějak dlouho a extrémně zkoumali, o čem je, kdo ji napsal, co obsahuje?

Já několikrát a ověřila jsem si, že se mi do rukou dostane vždy ve správný čas a se správným obsahem.
Díky za to….

Zpět na ostrov Gili. Dny sportu, odpočinku, čtení, opalování, povídání si, nás dostal na krásné místo se západem slunce.
Co na to říkáte????

A také jsme vyzkoušeli místní šnorchlování.

Lidé tu žijí jednoduchý život, kde se denně starají o turisty. Spí na venkovních palandách, každé ráno vstanou a čeká je to stejné. Východ slunce, vydělání peněz, západ slunce, možná nalovit pár ryb. Vše dělají v poklidu, bez spěchu a chaosu.

Inspirace (6)
Važme si toho, že můžeme cestovat, protože velké procento obyvatel naší země se nedostalo dál, než do své části regionu či míst ve své zemi.

A tady ještě posílám jeden krásný citát,
který jsme každé ráno při běhání míjeli.

Tím bych tento článek i zakončila – dělejte to, co milujete.

P.S. jestli jste ještě nečetli předchozí blogy o tom, jak inspirace z Bali vůbec vznikla a jaké mám předchozí zážitky, zvu vás tedy na můj
– BLOG ZDE –

P.S.2 Děkuji všem čtenářům, kteří reagují na moje články. Děkuji i těm, kteří mě podporují. Děkuji i vám, kdo mě podporujete tajně a těšíte se na další a další blogy.

Budu moc ráda, když mi napíšete, čím jsem vás za celou dobu nejvíce inspirovala.