Ne vždy jde vše dle plánu

Petra Šebela Doležalová2736x0

Krásný den,

dovolte mi vás dále provázet inspirujícím blogem.

ANO, kdybych se měl představit, jsem blog
koučky Petry Šebely Doležalové.

Vznikl jsem v hlavě jedné ženy, která se před rokem rozhodla jít svou cestou.

CESTOU DO NEZNÁMA.

INSPIRACE (2)
Každé rozhodnutí je správné.
Nejhorší je to, které neuděláme.

Vydala se cestou pomoci.
Pomoci ostatním lidem kolem sebe žít
vědomější, šťastnější a svobodnější život.

CESTU VŠAK NEZNALA – HLEDALA – STÁLE HLEDÁ.

Cestou, kde se rozhodla opustit veškeré NADSTANDARDNÍ JISTOTY zaměstnaneckého poměru a po 15ti letech v obchodních, manažerský a ředitelských postech, jít směrem INTUICE – NAPLNĚNÍ A SMYSLU, kde JISTOTU NEMÁ VŮBEC ŽÁDNOU.

Věří však sama v sebe :-).

S velkým naplněním a přesvědčením se pustila do podnikání v oblasti osobního rozvoje manažerů, obchodníků. Co ji nejvíce oslovilo je, hledat v lidech odpovědi pro svůj život za pomocí metody transformačního koučingu pro ty, kteří chtějí ve svém životě zažít restart v osobním či profesním životě.

Jednoduše a s nadsázkou řečeno:

UŽ JE NEBAVÍ ŽÍT ŽIVOT JINÝCH
A CHTĚJÍ BÝT SAMI SEBOU.

Jsou ochotni do sebe investovat
a umět vystoupit z komfortní zóny
a
začít konečně žít.

Jsem blogem ženy, která se v říjnu zbláznila do psaní BLOGŮ o Bali a započala publikovat postřehy z běžného života. Inspiruje tak lidi kolem sebe a pomáhá jim najít chvíle zamyšlení a uvědomění si toho, že:

VŠE JE O NÁS,

KAŽDÝ Z NÁS JE OSOBNOST,

A ŽE ŽIVOT JE HRA.

HRA NAŠÍ ODPOVĚDNOSTI, PŘESVĚDČENÍ A DOTAHOVÁNÍ SVÝCH SNŮ.

Před rokem by tento blog vypadal úplně jinak, neustále by přemýšlel o tom:

– co když si to někdo přečte a bude mě soudit?
– nemám co lidem předávat, bude to trapné a všichni vše vědí.
– jak co nejvíce z blogu získat zákazníků a peněz?
– jsem správně napsaný a nemám v sobě moc gramatických chyb?
– hlavně ať si mě nečtou moji známí a moji rodiče?
– co si o mně asi pomyslí bývalí kolegové z práce?
– co když na mě budou reagovat někteří čtenáři negativně?
– zase mě ta Petra píše z donucení, aby něco napsala a nejde to z jejího srdce….

Chjooooooooooooooo….
by znělo před rokem, než bych se tisíckrát přemlouvala, už bys měla něco napsat a mělo by to být hlavně dokonalé.

Dnes?

svůj blog píši pro vás.
Pro vás, kdo si rád přečte pozitivně naladěné řádky ze života, které píši srdcem a bez plánu a strategie, co bude dál, bez dokonalosti. Bez obav, kdo si řádky přečte a s úsměvem na tváři, protože mě hřeje každé písmenko, které dostává podobu příběhu a já jsem nesmírně vděčná za to, že i kdybych z vás několika stovek, co jsem za ten rok získala ke čtení, inspirovala alespoň jednoho k lepšímu životu, vím, že pro mne i je toto úspěch.

INSPIRACE (2)
Ne vždy v našem životě jde vše dle plánů,
důležité je to,
jestli směřujeme k našim srdečním cílům a snům.

A tak vás chci inspirovat tím, že i když jsem si představovala na konci roku 2015, jak za rok v podnikání budu úspěšná, známá, bohatá a vše pojede samo – není tomu tak. Není tomu tak ani ze 75%, ani z 50%.

A i přesto jsem šťastná.

Šťastná za uplynulý rok plný zkušeností.

Naučila jsem se toho tolik, co mně ani 2 vysoké školy nepřinesly.

– Umím vytvořit kompletně vše na svém webu.
– Publikuji.
– Tvořím reklamy.
– Točím videa.
– 6.955 z vás navštívilo můj web.
– 10.553 minut koučování s vámi pro mě bylo radostí.
– 18ti z vás jsem mohla být nápomocna v osobním rozvoji.
– přes 530 lidí z vás podporuje a sleduje moje FCB stránky.
– 17 článků z Bali mělo u vás ohromný ohlas.
– 630 profesních spojení na LINKED-IN.
– 1 z významných událostí pro mě,
posunula jsem se na úrovni kouče na ICF – ACC.
– začínají se na mě s pomocí o osobní konzultace samovolně obracet klienti.

A já i přesto, že jsem na své cestě teprve u základů,
JSEM OTEVŘENÁ JÍT STÁLE ZA SVÝM SNEM,
být profesionálním koučem s lidskou tváří a otevřeným srdcem.

A krůček po krůčku budovat svůj základ toho, co jsem si myslela,
že zvládnu za jeden rok.

INSPIRACE (2)
Jenom cesta k cíli nás učí tomu, co potřebujeme poznat pro to,
abychom si uvědomili, že

CESTA JE CÍL.

Že pokud bychom získali něco hned, nebudeme si našeho pokroku, posunu vážit.

NE VŽDY JDE VŠE DLE PLÁNU.

Chyby jsou něco, co k životu patří a je jen na nás, jestli se z nich poučíme nebo je budeme stále tak dlouho opakovat, dokud si ten nos nenabijeme tolik, že už spadnout nechceme.

Několik příkladů pro uvědomění:
Kolikrát v životě si hledáme stále stejné partnery
a jsem pak nešťastní?
Já jsem zdárným příkladem. Vždy jsem se soustředila více za zevnějšek, než na srdce toho druhého. Stále hledala partnery, kde největší roli hrálo moje EGO. Nezajímala mě synergie.

Kolikrát v životě se necháme do něčeho, co nám je nepříjemné natlačit, než abychom se naučili v klidu a pohodě umět říkat „NE“ ve správnou chvíli.
Pak to odnáší například naše zdraví a sebehodnota, protože řešíme jen to, co si o nás myslí ostatní a na své smýšlení o sobě zapomínáme. Začíná to přecházet v chronické nemoci, snížené sebevědomí.

Kolikrát v životě obviňujeme za své neúspěchy druhé?
Hledáme viníka jen proto, že se zbavujeme vlastní zodpovědnosti.

Kolikrát v životě jsme se rozhodli s něčím začít a jak to rychle přišlo, tak to rychle skončilo. Už i při malém úspěchu máme pocit, že vše umíme nejlíp a nehledáme cestu k prohloubení a opravdovému získání zkušeností a mistrovství. Nebo při prvním, druhém, třetím neúspěchu zobecňujeme vše v našem životě, že danou věc neumíme, nemáme na ni a končíme často možná kousek před cílem.

Jste někdo v této fázi?

Chcete vzdát svůj projekt, životní odhodlání, novoroční předsevzetí jen pro to, že věci se nehýbají tak rychle, jak byste chtěli?

PAK SI ODPOVĚZTE NA TO:

– co mi přinese daná věc z dlouhodobého hlediska, když se ji budu věnovat dál (pocity, emoce)?
– jaké další životní oblasti zasáhne, když vytrvám a jaké přínosy to bude mít v těchto dalších oblastech?
– dělám to, co dělám kvůli sobě, že mě to baví a naplňuje nebo je to očekávání někoho druhého?

Možná vám těchto pár otázek pomůže se chvíli zastavit, zpomalit a uvědomit si priority a důležitosti či nedůležitosti toho, do čeho jste se právě pustili.

INSPIRACE (2)
Naplnění, touha, smysl, srdce
– to jsou pojítka mezi tím, kvůli čemu budeme chtít vstávat klidně i ve 4 ráno
a opakovaně padat, s prominutím, na hubu do doby, než dosáhneme toho, co si přejeme.

A co ještě neumíme – no tak se přeci naučíme 🙂 a třeba pozměníme plán k danému cíli.

Já například letos chci popracovat na tom, abych si uměla říkat o pomoc. O spolupráci, o kooperaci – tak nějak jsem celý život byla zvyklá vše dělat sama.

A víte co? Už mě to neba ….:-).

Chci více spolupracovat a kooperovat s klienty, s firmami, s partnerem, s přáteli a s celým mým životem.

Je někdo mezi mými čtenáři, kdo řeší podobné téma? Umět si říct o pomoc od muže jako žena, umět si říct o pomoc v businesse, umět si prostě říct ve správný čas na správném místě

NÉ O POMOC

ale

O SPOLUPRÁCI?