Inspirace z Maroka (6) – noc v poušti

Probouzíme se do tichého brzkého rána.
Město je v naprostém tichu a my s očekáváním usedáme do mikrobusu.
Máme před sebou dvoudenní cestu přes Atlas – směr Sahara.

Cestujeme se skupinou mladých Španělek a Britů – o zábavu je tedy postaráno :-).
Včetně nevolnosti cestujících ze stoupání horami a nekonečnými točivými cestami, kterými zdoláváme obrovské kopce.

A TAKTO TO BUDE SKORO CELÝ DEN!
Sama sebe udržuji v klidu, abych nebyla také jedna z těch, které budou řidiči hlásit „STOP“ – potřebuji na vzduch.

Hory mě však svou krásou přesouvají do jiné pozornosti.
WOW – zatím nejkrásnější část Maroka.
Uprostřed obrovských vrcholů, malé berberské vesničky – zapomenutý svět.
Přírodní nádhera.

Po cestě zastavujeme na onom známém místě, kde se natáčel Gladiátor nebo také Hra o trůny.
Místo magické – krásné – taky dost horké – mám pocit, že už mám v sobě minimálně 5 litrů vody a nějak to nestačí.

Asi po 10 hodinách jízdy dorážíme do cíle.

Netrpěliví velbloudi už nás vítají a čekají, aby nám poskytli další zážitek.

Cestu do pouště – stanového městečka – při západu slunce.

Najednou vím, proč jsem někde na konci světa:-).
Zapadající slunce, poušť, karavana velbloudů přede mnou a kolem jen písek a pár bláznů cestovatelů.

Po hodině ve velbloudím sedle se cítím jak po hodinách z posilovny :-).
Slunce již zapadlo a na obloze jsou vidět první hvězdy. Přijíždíme ke stanovému městečku, kde přečkáme noc.

Myšlenky na hady a štíry samozřejmě mám, ale …nemá cenu se teď tím asi zabývat.

Cestování může být pro některé z nás výstup z komfortní zóny. Přidanou hodnotou je posílení naší osobnosti.

Ležíme u hlavního stanu na zemi a koukáme na hvězdy, zatímco nám místní chystají večeři, na kterou se už všichni po celém dni nemůžeme dočkat.

Noc má své kouzlou a po večeři je umocněna ještě hudbou bubnů, které se rozléhají to tmy.

Uleháme ke spánku, na matrace, na kterých spalo zřejmě tisíce dalších lidí .
Kvůli velkému teplu necháváme stan otevřen. S velkým respektem se snažím usnout.

Mám pocit, že každou půl hodinu si ověřuji, že je vše v pořádku, nic po mně neleze, a ve stanu jsme stále sami :-).
Mé obavy se vyplnily – do stanu kdosi vstupuje a něco mi říká. Nejsem schopna reagovat, naštěstí partner velmi dobře situaci vyřešil a já si uvědomila, že to není nikdo, kdo nás jde zabít nebo okrást, ale jeden z turistů, který si jen spletl stan.

5:00 BUDÍČEK!

Po velmi nekomfortní noci a pár naspaných hodin jdeme na východ slunce.

Slunce začíná osvětlovat okolní hory, duny, velbloudy a čerstvý vzduch dává najevo parný den před námi.

STÁLO TO ZA TO!!!

Dávám se nějak do kupy a po snídani se vyráží zpět – zpět do Marakéše – celý den v autě mi najednoou nijak nevadí. Těším se, až se vyspím :-). A taky se tak stalo.

Po cestě zpět v mezipřestávkách si ještě užíváme Atlasu, který mně svou krásou opravdu okouzlil.

MAROCKÉ DOBRODRUŽSTVÍ UKONČUJEME

koupáním v bazénu na střeše hotelu poblíž letiště s výhledem na město.

10 dní cestování po Maroku mi opět potvrdilo, že:
– je krásné mít možnost cestovat,
– je skvělé, mít super parťáka na cestu,
– už je čas přemýšlet, kam se vydám příště :-).

Já už to vím a vy se to zřejmě dozvíte z dalších blogů.

Mějte fajn život plný zážitků.

A zda i vy chcete překonávat sami sebe a začít nejen cestovat,
ale posouvat se i ve svém životě, domluvte si se mnou schůzku.

Těším se na vás :-).

Vaše

Předchozí články „INSPIRACE Z MAROKA“