Je čas (bez průvodce) vyrazit na motorce k vyhlášeným plovoucím trhům.
Kohokoliv jsme potkali, varoval nás před tím, že je nutné dělat rezervaci dopředu a vědět kam přesně jet a kdy.
Jenže někdy je lepší neposlechnout všechny a jít si svojí vlastní cestou.
Místní tu brzy ráno prodávají vše, co se dá :-). Od melounů, mrkve, salátů, ananasů, až po jejich polévky, kafe a vlastně všechno, co je prodejné.
K velké dopravě, v jednomilionovém městě, si dokonce v ranní zimě a jemném dešti, beru roušku na obličej (stejně jako většina místních).
Tady na jihu jsme ještě stále atrakcí pro turisty.
Za celou dobu potkáváme velmi málo cizinců a umocňujeme to ještě tím, že se opravdu záměrně pohybujeme rádi a cíleně v neturistických částech.
Ten pocit zažívání stále nového je stejný, jak když v našem životě musíme udělat krok do neznáma a nevíme, jak dopadne.
Jsme tu bráni jako chodící peněžeka a proto okamžitě místní zběhlá Vietnamka nelení a zařizuje nám loď na počkání.
Je dobré umět v životě využít příležitosti.
Usmlouvaná dřevěná loď jenom pro nás dva za 200.000 DONGŮ (= cca 200 Kč).
Další typickou záležitostí Vietnamu jsou plasťáky = plastové židle.
Takže šup dvě na loď a projížďka na deltě Mekongu může začít.
Myslím, že tento zážitek zůstane dlouho uchován v mé mysli. Najednou vidíme jiný svět, život obchodníků, který každé ráno vstanou a jejich obživou je třeba prodej melounů.
A JAK SE ORIENTUJÍ V MÍSTNÍM CHAOSU?
Lodě mají každá svůj stožár a na něm upevněné suroviny, které zrovna prodávají.
Je čas na pravou snídaně na vodě. Místní polévka chutná vyjímečně.
Vyjímečně i s příchutí MEKONGU, který ji při projížďce dochucoval svými kapkami od dravého motoru lodě :-).
Otázkou je, jak vaří takové množství na lodi?
???
Ač je brzo ráno, slunce začíná ukazovat svoji sílu.
Po hodinové projížďce se vracíme na břeh. Zážitek umocňujeme projížďkou kolem řeky na motorce a završujeme na rozlehlých místních trzích.
Pro silné žalůdky koukněte i na fotky, nebudu přeci dávat pořád jen hezké fotky :-).
Ať okusíte i trochu autentičnosti Vietnamu.
Z CAN THO už toho moc neuvidíme, zítra totiž přelétáme do středního Vietnamu – do DA NANGU a odsud rychlý přesun do vyhlášeného Hoi AN, kde strávíme i Štědrý den.
Dva dny před vánocemi už cítíme sváteční atmosféru i zde.
Malé děti se převlékají za Santa Clause a výzdobami tu nešetří.
Jak jsme prožili první VÁNOCE takto daleko od rodin se dozvíte v dalším blogu.
A zda i vy chcete překonávat sami sebe a začít nejen cestovat,
ale posouvat se i ve svém životě, domluvte si se mnou schůzku.
Těším se na vás :-).
Vaše