Komfortní zóna opuštěna – z přednášky rovnou na motokáry

Krásný den,

mám pro vás tolik zážitků, že jsem celé dny přemýšlela, o čem vůbec psát, abych vybrala ty nejinspirativnější pro vás.

Vyhrálo téma

KOMFORTNÍ ZÓNA.

Asi každý z vás znáte obavy a strachy, předsudky a iluze, které nám často brání zažívat nové věci, nové začátky, změny a plnění si našich tužeb, cílů a snů.

Náš mozek nemá rád změny a jakmile začneme přemýšlet o něčem, co jsme nikdy nezkusili, nedělali, neprožili, naskakují nám hned černé myšlenky.

– Budu to umět?
– Neztrapním se?
– Co když to nezvládnu?
– Budu dost dobrý?

A takovou já zažila nedávnou sobotu.
Na institutu dálkového studila psychologie mi do cesty přišla možnost představit svoji práci, svůj život a to na druhé straně katedry, než jsem bývala zvyklá – jako věčný student :-).

Najednou jsem měla stát před celou třídou a mluvit o sobě.

„Bože, co když budu trapná, co když to nezvládnu?“

JENŽE, jsem si řekla:

„A DOST,
pojď do toho,
máš jedinou šanci se v životě posunout dál a jde o pouhé 2 hodiny Tvého života. Zvládneš to, jako vždy.„

Prvně jsem se s obavami přiblížila do třídy a nenápadně jako žák jsem se usadila do lavice :-).

Seděla jsem a sledovala úžasnou přednášku pana Jiřího Adamce,
který již 20 let věnuje oboru psychologii svůj život a je odborníkem na svém místě. Přednáška mě natolik vtáhla do hry, že jsem se zapomněla soustředit na svůj stres.

A pozor, stres je zpět, blíží se hodina H:-)
a mně buší srdce. Vždyť ani nevím, co chci říkat, bez prezentace a bez přípravy. Ano, takto jsem se rozhodla do toho jít.

Být autentická, svá, přirozená.

A NAJEDNOU TO ŠLO SAMO.

Seděla jsem před třídou plnou posluchačů a vykládala jsem jednoduše svůj životní příběh. Vzpomínala jsem na úspěchy, ale i úskalí mých všedních i nevšedních dnů. Jak nyní jako kouč pracuji.

Jen jsem se prostě bavila svým životem.

Někteří posluchači si zapisovali, což mě neskutečně těšilo, spousta z nich se i doptávala a po hodině a půl přišel potlesk.

V tu chvíli jsem si uvědomila, že vystupovat z komfortní zóny stojí za to. Tu energii, kterou jsem získala, bych přála zažít každému.

Když totiž nejde o život, jde o …….

Takže ještě jednou díky, za tuto zkušenost.
Byla neuvěřitelná, příjemná, skvělí posluchači a nápad pana Jiřího Adamce se podařil dotáhnout do konce.

Vypadá to, že se potkali 2 nadšenci a spolupráce možná ještě ve větších rozměrech bude pokračovat dále.

MOC SE Z TOHO TĚŠÍM.

A aby toho nebylo málo, v ten den jsem zažila ještě jedno poprvé.
Nazvala bych to z přednášky rovnou na motokáry.

Pozorovala jsem, jak si jízdy na motokárách užívá, v sobotní podvečer a plnými doušky, partner se synem.

Najednou, světe div se, po dlouhém přemlouvání a odhodlávání, sedím v šatech na motokáře taky :-).

Mikina nalezená v autě mi zachránila v tu chvíli život.
Vypadala jsem jako menší blázen :-))).

Srdce mi již po druhé v tento den neskutečně bušilo.

Nikdy jsem neřídila motokáru. Bála jsem se, že to nezvládnu.
Ale místo toho jsem si to užila, zamilovala a těším se na další takovou jízdu.

Přeji i já vám, ať zažíváte více takových životních jízd a vystupování z komfortní zóny vás nabíjí stejně jako mě.

Přemýšlíte, že také vystoupíte z komfortní zóny a začnete na sobě pracovat? Domluvte si se mnou schůzku.

Těším se na vás :-).

Vaše

„Další články pro vás…“