Sportujete? 4 a ½ společných rysů trenéra s koučem

Ahoj všem,

taky to znáte, když jdete cvičit, běhat, posilovat a jste na to sami?
Pravděpodobně někdy v půlce si dáme pauzu, vypneme a odpočíváme více, než kdyby při nás stál sportovní trenér.

Nebo taky možná ani za sportem nevyrazíme.

Tahle záležitost ve sportu mi na vlastní kůži ukázala krásnou spojitost mezi sportovním trenérem a osobním či profesním koučem.

Jak hodně jsme sami sobě prospěšní, když dovolíme někomu nás vést?
Jak často si dovolujeme nebýt na věci sami, na svoje předsevzetí, na svůj cíl?

Vždycky jsem se trenérovi ve sportu bránila,
ALE …..

bylo to jen pro to, že jsem si myslela, že už vše znám a jsou to vyhozené peníze, že se budu cítit trapně, když už nebudu fyzicky moci. No a tak jako vše ke mně přichází samo, i jednoho podzimního dne mi kamarádka volá, jestli bych za ní nešla cvičit, že nestíhá.

A že má k tomu i trenéra – pomoooooc!

No tak si říkám:
„Ok, jedenkrát to přežiji.“

Jenže světe div se,
já si to užila víc,
než kdybych šla sama.

A dodnes chodím cvičit s trenérem.

A NAJEDNOU VIDÍM A CÍTÍM OBROVSKOU SOUVISLOST A SPOLEČNÉ PRVKY S
OSOBNÍM ROZVOJEM.

Každý si to přeberte dle své chutě :-).
Představme si, že jdeme sportovat či chceme v životě pracovat na osobním rozvoji a najít víc sám své hranice, sebe, dosáhnout cíle.

A TADY JE MÉ VNÍMÁNÍ
společných rysů sportovního trenéra
a
kouče v oblasti osobního rozvoje.

1)
Je tu někdo, kdo nám věří, že je v nás víc, než v tu chvíli myslíme, že zvládneme.

Trenér nás hecuje a my zvládneme minimálně o polovinu víc cviků než bez trenéra.

Kouč nás nenechá na cestě za svým cílem nevytrvat a i v těžkých životních rozhodnutí nás drží, abychon zvládli životní překážky a neuhnuli z cesty za cílem jako obvykle.

2)
Kvalita převyšuje kvantitu.

Trenér kontroluje, jestli cvičíme a dýcháme správně tak, aby cviky byly pro naše tělo co nejefektivnější.

Kouč dbá na dodržení kvality našeho přemýšlení. Kvalitou otázek nám postupně otvírá hlubší úroveň přemýšlení.

3)
Vztahovost posiluje chuť se na místo činu 🙂 vracet.

Pokud si sedneme lidsky s trenérem, motivuje nás to cvičit déle a dále se vracet právě k němu.

Kouč je jediná nezávislá osoba v našem životě, která s námi nemá žádné emoční závazky a je někdo, s kým když si sedneme – naše životní změny se stanou radostí. Důvěra je zaručena, tedy upevňujeme společný koučovací vztah. Kouč se stává pokladnicí našeho ryzího přemýšlení, nápadů a důvěrných sdělení.

4)
Když už nemůžeme, ukáže nám, jak velkou cestu již máme za sebou a povzbudí do dalších kroků.

Trenér nám svým elánem pomůže s vytrvalostí tak, že i když už nemůžeme, můžeme ještě 4x víc :-). Vyhecuje nás natolik, že nám ukáže, jak dobří jsme. Kam už jsme došli a kolik ještě zbývá času do konce. A i když už myslíme, že další dřep neuděláme – uděláme :-).

Kouč nám svými otázkami pomáhá si uvědomovat realitu jinak – nově – s odstupem. Pomáhá nám uvědomovat si pokroky v našem přemýšlení a povzbudí ve chvíli, kdy bychom se běžně již na své plány, cíle a priority „vykašlali“.

½)
JE TO STEJNĚ O NÁS!

Ani trenér ani kouč nezaručí výsledek,
když my sami nebudeme přesvědčeni o své síle dojít k cíli.

Co si myslíte o tomto blogu vy?
O podobnostech motivátorů, lidí, kteří nám pomáhají býti lepšími?

Přeji i já Vám, ať najdete ty správné parťáky, kteří vám dopomohou k cíli dojít kvalitněji a rychleji. Abyste měli i vy komu se vyplakat na rameni, když budete zrovna dole a mít vedle sebe někoho, kdo ve vás vzbudí sílu a energii říci si

„JSEM FAKT DOBRÝ“.

Krásný den

– ZDE –
se můžete vrátit k předchozím článkům.

P.S. tento článek u vás vzbudil největší zájem.