Článek si můžete pustit i v audioverzi na:
Krásný den všem…
…všem podnikajícím, nepodnikajícím, přemýšlejícím o změně profese, oboru či zaměstnání.
UPGRADOVALA JSEM SVOJI JÍZDU „V TAXI NA BALI“ NA JÍZDU VE VLAKU.
Mířím směr Bratislava, za svou koučkou. Jeden den věnován mému rozvoji a možná nové koncepci mých služeb, druhý den pracovně s klientem.
Mnoho z těch, kteří se na mě obracejí, má velmi podobný příběh jako já. Hledáte sami sebe. Hledáte odpověď na to, co Vás bude naplňovat na nové profesní cestě.
Odpověď na to:
1. Co dělat, aby Vás daná profese uživila a zároveň bavila?
2. Co dělat, abychom byli užiteční sobě i ostatním?
3. Co dělat, aby celé Vaše konání mělo hlubší smysl?
ALE, JAK ZAČÍT?
JAK TO ZJISTIT?
Velmi často jste součástí korporace či velké, již rozběhlé společnosti. Setrváváte zde několik let, a najednou přemýšlíte, co dál… přemýšlíte nad podnikáním, změnou, novou prací či zaměstnáním…
Stejně jako já v roce 2015, kdy jsem odcházela po 15 letech z národní pojišťovací korporace, kde jsem si prošla několika pozicemi. Od obchodní pozice, přes manažerskou, až po ředitelskou. Nejde o to, abych se tu chvástala, ale o to, abych připomněla svůj příběh.
MĚLA JSEM VELKÉ, JISTÉ ZÁZEMÍ.
Měla jsem krásný plat, služební auto. Měla jsem velké týmy lidí kolem sebe a velkou možnost se rozvíjet za peníze firmy, která mě živila. Všichni kolem mě mne považovali za úspěšnou osobnost.
CÍTILA JSEM SE VELMI DŮLEŽITĚ.
STATUS A PENÍZE (TROUFÁM SI TVRDIT) MĚ DĚLALY NĚKÝM, KÝM DNES URČITĚ NEJSEM.
Nic z toho bych ale nezjistila bez cesty, po které kráčím. Trvalo mi přesně 6 měsíců, než jsem si sama sobě dokázala otevřít mysl a žít sama za sebe. Celých 6 měsíců po odchodu ze zaměstnaneckého prostředí. Stále jsem sledovala svoji mysl, jak hodnotím, když něco řeknu, co na to bude říkat okolí, v jakém světle mě uvidí, co když si některé články přečtou moji bývalí nadřízení, podřízení, kolegové či kamarádi?!
Po roce a půl přišel MŮJ SEN. Zdálo se mi o bývalé firmě, která byla mým domovem. Cítila jsem lehkost a úlevu. Odevzdala jsem klíčky od všeho a řekla jsem:
„UŽ NEPŘIJDU…“
Bylo to živé, bylo to jako ve skutečnosti. Za ta léta jsem však v této oblasti poznala mnoho přátel, kamarádů, zkušeností a dovedností. A ZA TO JIM PATŘÍ JEDNO VELKÉ DÍKY.
„Nespěchejte na sebe.“
Nechtějte za každou cenu, s nutností za týden, zjistit, co přesně chcete dělat, a co Vám bude dávat smysl a naplňovat Vás.
Zaprvé otevřeme svoji mysl, vyčistěme sebe a dejme prostor všemu, co nám přichází do cesty. Jakmile začneme na něco nebo na sebe velmi tlačit, je velká pravděpodobnost, že naše mysl se uzavře a nenalezneme onen klid, nenalezneme onen „smysl“ nebo to, čím se v tuto chvíli chceme zabývat.
Většina z nás má potřebu skákat do vody a rychle plavat – aby něco rychle našli. Jenže jim chybí první klidné tempo, kterému se říká PŘÍPRAVA neboli:
1. Zastavení se
2. Uvědomění si sebe
3. Klid a jasno
Kdy to přijde – to jistě poznáte, ucítíte nadhled, lehkost a flow…
A POKUD SI PŘECI JEN NEJSTE JISTI, CO UDĚLAT, DOPORUČUJI SI ODPOVĚDĚT NA TYTO OTÁZKY:
1. Co umím?
2. V čem jsem dobrý?
3. Jaké jsou mé silné stránky?
4. Při jakých činnostech se dostávám do tzv. flow?
5. S čím se na mě obracejí nejbližší a považují mne za správnou osobu, která jim s touto situací poradí?
6. Díky čemu bych s nadšením vstávala nebo vstával každý den klidně ve 4 hodiny ráno?
Většinou máme pocit, že vše víme, pravdou ale je, že nevíme, pokud však nejdeme přímo až do hloubky svého nitra a mysli. Když si prvně věci rozmyslíme a pak až konáme, sami sebe tak dostaneme do větší pohody, klidu a jistoty.
Jedná se o velmi široké téma, proto i dalších pár článků budu směřovat tomu, jak přemýšlet o svém novém směru a na co být připraven.
A pokud cítíte, že je čas získat do Vašeho života nový směr a v poklidu se připravit na svoji novou cestu, pojďme se na to právě TEĎ podívat. Více o možné spolupráci naleznete na webových stránkách: www.petradolezalova.cz
Budu se na Vás těšit.
Vaše Petra.