Změna práce a hledání co dál …

Krásný den všem.

Všem podnikajícím, nepodnikajícím, přemýšlejícím o změně profese, oboru či zaměstnání.

Upgradovala jsem svoji jízdu „v taxíku na Bali“, na jízdu ve vlaku.

Mířím směr Bratislava za svoji koučkou.

Jeden den věnován mému rozvoji a možná nové koncepci mých služeb, druhý den pracovně s klientem.

POJĎME K VĚCI …

Spousta z vás, kteří se na mě obrací, má velmi podobný příběh jako já. Hledáte sami sebe. Hledáte odpověď na to, co vás bude naplňovat na nové profesní cestě. Co dělat, aby vás to uživilo a zároveň bavilo?

A také jste byli užiteční ostatním?

Aby celé vaše konání mělo hlubší smysl?

ALE JAK ZAČÍT?

JAK TO ZJISTIT?

JAK SE POPRAT S OBAVAMI?

Velmi často jste součástí korporace či velké rozběhlé firmy. Setrváváte několik let.

A přemýšlíte co dál.
Přemýšlíte nad podnikáním, změnou, novou prací či zaměstnáním.

Stejně jako já v roce 2015, kdy jsem odcházela po 15 letech z nadnárodní pojišťovací korporace, kde jsem si prošla několika pozicemi. Od obchodních, manažerských, až po ředitelské. Nejde o to , abych se tu chvástala, ale o to, abych připomněla svůj příběh.

Měla jsem velké
– JISTÉ –
zázemí.

Měla jsem krásný plat, služební auto. Měla jsem velké týmy kolem sebe. Obrovskou možnost se rozvíjet za peníze firmy, která mě živila. Všichni kolem, mě považovali za úspěšnou osobnost.

Cítila jsem se velmi důležitě.
Status a peníze (troufám si tvrdit) mě dělaly někým, kým dnes určitě nejsem.

Ale to bych nezjistila bez cesty, po které kráčím.

Trvalo mi přesně 6 měsíců, než jsem si sama sobě dokázala otevřít mysl a žít sama za sebe.

Celých 6 měsíců po odchodu ze zaměstnaneckého prostředí. Pořád jsem sledovala svoji mysl, jak hodnotím, když něco řeknu, co na to bude říkat okolí, v jakém světle mě uvidí, co když si některé články přečtou bývalí nadřízení, podřízení, kolegové, kamarádi.

Po roce a půl přišel SEN.
Zdálo se mi o bývalé firmě, která byla mým domovem. Cítila jsem lehkost a úlevu. Odevzdala jsem klíčky od všeho a řekla:
„Už nepřijdu.“

Bylo to živé jak ve skutečnosti, protože za ta léta jsem získala v této oblasti neskutečně mnoho přátel, kamarádů, zkušeností a dovedností.

JEDNO VELKÉ DÍKY.

Mám tu pro vás inspirativní vzkaz.

„Nespěchejte na sebe.“
Nechtějte za každou cenu, s nutností za týden zjistit, co přesně chcete dělat a co vám bude dávat smysl a naplňovat vás.

Otevřeme prvně svoji mysl, vyčistěme sebe a dejme prostor všemu, co nám přichází do cesty.

Jakmile začneme na něco extrémně tlačit, je velká pravděpodobnost, že naše mysl se uzavře a nenalezneme onen klid, pro najití (někdo tomu říká) „smyslu“ nebo toho, čím se prostě v tuhle chvíli chcete zabývat.

Většina z nás má potřebu skákat do vody a rychle plavat, aby něco rychle našli.

Jenže chybí první klidné tempo = příprava:

ZASTAVENÍ SE

UVĚDOMĚNÍ SI SEBE

KLID

A

JASNO

Kdy to nastane, to určitě poznáte – cítíte nadhled – lehkost a flow.

A pokud přeci jenom jste ti, kteří potřebuji něco dělat, doporučuji si prvně odpovědět upřímně na pár otázek:

1) Co umím?

2) V čem jsem dobrý?

3) Jaké jsou moje silné stránky?

4) Při jakých činnostech se dostávám do flow?

5) S čím se na mě obrací nejbližší a považují mě za správnou osobu, která jim s touto situací poradí?

6) Kvůli čemu bych s nadšením vstával každý den klidně ve 4 ráno?

Dejte si čas a sepište si odpovědi pro váš start.

Většinou máme pocit, že víme, ale nevíme konkrétně nebo nejdeme do hloubky.

Sami sebe tak dostaneme do větší pohody, klidu a jistoty, když si prvně věci rozmyslíme a pak konáme.

Neskáčeme bezhlavě po první příležitosti a máme odmyšleno.

A protože se jedná o téma velmi široké – příští blog budu stále věnovat tomu, jak přemýšlet o svém novém směru a na co být připraven, dokud mám všechny zkušenosti ještě v čerstvé paměti.

Máte chuť najít konečně svůj směr a v poklidu se připravit na svoji novou cestu?

Domluvte si se mnou schůzku ZDE.

Těším se na vás :-).
Vaše

Další články ….